तमम्र्क्षन्त वाजिनमुपस्थे अदितेरधि | विप्रासो अण्व्याधिया || तं गावो अभ्यनूषत सहस्रधारमक्षितम | इन्दुं धर्तारमा दिवः || तं वेधां मेधयाह्यन पवमानमधि दयवि | धर्णसिं भूरिधायसम || तमह्यन भुरिजोर्धिया संवसानं विवस्वतः | पतिं वाचो अदाभ्यम || तं सानावधि जामयो हरिं हिन्वन्त्यद्रिभिः | हर्यतम्भूरिचक्षसम || तं तवा हिन्वन्ति वेधसः पवमान गिराव्र्धम | इन्दविन्द्राय मत्सरम || tamamṛkṣanta vājinamupasthe aditeradhi | viprāso aṇvyādhiyā || taṃ ghāvo abhyanūṣata sahasradhāramakṣitam | induṃ dhartāramā divaḥ || taṃ vedhāṃ medhayāhyan pavamānamadhi dyavi | dharṇasiṃ bhūridhāyasam || tamahyan bhurijordhiyā saṃvasānaṃ vivasvataḥ | patiṃ vāco adābhyam || taṃ sānāvadhi jāmayo hariṃ hinvantyadribhiḥ | haryatambhūricakṣasam || taṃ tvā hinvanti vedhasaḥ pavamāna ghirāvṛdham | indavindrāya matsaram || |
2. The kine have called aloud to him exhaustless with a thousand streams,To Indu who supporteth heaven.
3. Him, nourisher of many, Sage, creative Pavamana, theyHave sent, by wisdom, to the sky.
4. Him, dweller with Vivasvan, they with use of both arms have sent forth,The Lord of Speech infallible.
5. Him, green, beloved, many eyed, the Sisters with prosing stonesSend down to ridges of the sieve.
6. O Pavamana, Indu, priests hurry thee on to Indra, theeWho aidest song and cheerest him.