पर ससाहिषे पुरुहूत शत्रूञ जयेष्ठस्ते शुष्म इहरातिरस्तु | इन्द्रा भर दक्षिणेना वसूनि पतिःसिन्धूनामसि रेवतीनाम || मर्गो न भीमः कुचरो गिरिष्ठाः परावत आ जगन्थापरस्याः | सर्कं संशाय पविमिन्द्र तिग्मं वि शत्रून्ताळि वि मर्धो नुदस्व || इन्द्र कषत्रमभि वाममोजो.अजायथा वर्षभचर्षणीनाम | अपानुदो जनममित्रयन्तमुरुं देवेभ्योक्र्णोरु लोकम || pra sasāhiṣe puruhūta śatrūñ jyeṣṭhaste śuṣma iharātirastu | indrā bhara dakṣiṇenā vasūni patiḥsindhūnāmasi revatīnām || mṛgho na bhīmaḥ kucaro ghiriṣṭhāḥ parāvata ā jaghanthāparasyāḥ | sṛkaṃ saṃśāya pavimindra tighmaṃ vi śatrūntāḷi vi mṛdho nudasva || indra kṣatramabhi vāmamojo.ajāyathā vṛṣabhacarṣaṇīnām | apānudo janamamitrayantamuruṃ devebhyoakṛṇoru lokam || |
2. Like a dread wild beast roaming on the mountain thou hast approached us from the farthest distance.Whetting thy bold and thy sharp blade, O Indra, crush thou the foe and scatter those who hate us.
3. Thou, mighty Indra, sprangest into being as strength for lovely lordship o'er the people.Thou drovest off the folk who were unfriendly, and to the Gods thou gavest room and freedom.